15.9. Klubová výstava Australských ovčáků

Vídeň, Rakousko

 

Na tuto výstavu jsem se původně moc těšila. Dlouho jsem na žádné výstavě nebyla a Sunny teď jezdila na výstavy se svou chovatelkou, protože já jsem většinou z časových důvodů nemohla. Bohužel se všechno zkomplikovalo a pár dní před výstavou jsem si myslela, že budu muset Sunnynku opět vyslat s Jájou, protože budu muset s Idrusem na natáčení. V podstatě jsem do poslední chvíle nevěděla, jak to dopadne, ale jenom jeden den před odjezdem jsem se dozvěděla, že to bude až večer, takže to přeci musíme všechno stihnout. Vždyť 40 psů není tak moc a musíme být odpoledne zpět. Takže načal neuvěřitelný maraton. Ve čtvrtek jsem z práce jela k Podzemským, kde jsem nechala našeho honáka Experta, kterého s sebou brala Martinka do Bosny na výstavu a vyjížděli už v pátek ráno. A rovnou jsem tam nechala Sunny pro případ, že bych nakonec jet nemohla. Večer jsem se naštěstí s konečnou platností dozvěděla, že mě budou potřebovat až večer, takže jet můžu. Takže domů, zabalit věci, spánek a ráno do práce. Z práce jsem si vzala jen Idruse a po práci jela opět do Zhoře. Vstávali jsme ve čtyři ráno a vyrazili směr Víděň. Cvičák, kde se konala výstava jsme našli překvapivě snadno  a i počasí se nakonec umoudřilo, takže panovala výborná nálada.

Moc jsem se  těšila, že uvidím zase jiné Australáky, než jsem zvyklá vídat u nás a doufala jsem, že když je to klubovka, že bude úroveň opravdu vysoká. Divila jsem se a když jsme na výstavu přijeli, vypadalo to, že máme jiné plemeno. Jedna měla většina psů ocas, který mnoho psů nosilo zatočený nad hřbetem a většina Australáků vypadala jako borderky a některé dokonce jako z ISDS linie. Nejdřív  se posuzovala třída štěňat, kde se sice pořadí neurčovalo, ale pohár si nakonec odnesla jedna paní s nejmenším štěnětem. Proč, to nikdo nevěděl. Pořadí se nezadávalo ani ve tř. dorostu a to ani přesto, že byl na plnou cenu!!!

to je prosím AO poradkyně chovu, oceněn jako VN:-)

Vystavovala jsem ve tř. mladých bráchu Sunny. Ve tř. mladých byli tři psi a Dagoušek se předvedl velice pěkně. Přesto byl VD2:-( Vítězný pes si nechtěl nechat prohlédnout zuby a když se nejdřív vzpíral a pak i vrčel, hold se mu do tlamy nekoukli, ale přesto vyhrál! Přesto jsem byla s Dagem spokojená a předvedl se výborně.

 

V mladých fenách, kde byla i Sunny, bylo dohromady šest fen. Rozhodčí všechna zvířata posuzovala velmi pečlivě a pomalu a psala jim dlouhé posudky, které byly bohužel psané rukou, takže byly naprosto nečitelné. Sunny byla výborná 2, takže jsem byla celkem spokojená.

A aby se Sunny po velmi zdlouhavém posuzovaní trochu protáhla, nechala jsem jí, aby si trošku podle její libosti zaskákala. A protože je blázen, pochopitelně skákala až nad hlavu:-)

Asi nejhorší třída, byla mezitřída- feny. To jsem opravdu zírala. Feny vypadaly jako ošklivé borderky. Jediná, která vypadala aspoň jako hezká borderka, skončila paradoxně poslední.


V1 CAC, nejlepší fena( vybíraná ze všech tříd)!!


V2, res. CACA


VD3


VD4 (jediná hezká fena v této třídě)

 

Výstavu jsme si výborně užili, i když byla rozhodčí neuvěřitelně pomalá  a když se zadal BOB, který mimochodem vyhrál Rock:-), bylo už dost hodin

To jsem ovšem ještě netušila, že když skončí posuzování, bude následovat oběd, závěrečně soutěže, předání pohárů a teprve potom si budeme moct vyzvednout posudky. Díky tempu paní rozhodčí jsme byli v takovém časovém presu, že jsme nestihli cestou zpět ani focení na krásných místech, ani plánovanou večeři, ani návštěvu pekárny a rychle makali domů. Když jsme dojeli do Zhoře, jen jsem přeházela věci, naložila Idruse a Sunny a pospíchala do Prahy na natáčení, kde jsem byla do ranních hodin. Bylo to velice náročných několik dní, ale přesto jsem si je moc užila a já strašně moc děkuju Jáje a Tonikovi, nejen že mě s sebou na výstavu vzali, ale ještě kvůli mě přeházeli všechny své plány. Moc díky!!!

Úspěchy, kompletní výsledky a fotky najdete na www.bohemia-acro.com