Výlet do Maďarska

Všechno začalo již před několika měsíci, když jsem kamarádce Lence Svobodové (chovatelce Ginger) řekla o mém plánu, pořídit si ještě jednu fenku, ale zase jiné krve. Chtěla jsem nejen štěně ze zahraničí, ale aby fena měla zajímavý rodokmen a v neposlední řadě se mi oba rodiče museli líbit. Hodně jsem koukala, ale stále to nějak nebylo přesně to, co jsem hledala. Mluvila jsem o tom s Lenkou a ta přislíbila pomoc při hledání (později se přiznala, že ani nevěděla, že to myslím opravdu vážně:-)) Zanedlouho přišla s adresou chovatelské stanice  Borderguard v Maďarsku. Tuto stanici jsem znala a určitě několikrát jsem na jejich stránkách byla, ale ne v poslední době. Měli nakrytou fenku  přímo z jejich chovu (po velice pěkných rodičích). Líbila se mi jednak matka a především otec. Pes přednedávnem importovaný z Aglie. Až od Dóry (chovatelka Kissinky) jsem jsem dozvěděla, že je do Maďarska pouze zapůjčen a za necelý rok, odcestuje zpět do VB.

Toto spojení se mi moc líbilo, tak jsme hned napsali, že mám zájem o fenku z jejich plánovaného vrhu. Velkým potěšením pro mě bylo, že se mi velice brzy dostalo kladné odpovědi. Netrpělivě jsem čekala, až se štěňata narodí a informace jsem měla opravdu důkladné a k mému velkému překvapení jsem byla informovaná i v průběhu porodu.  Konečný stav byl osm štěňat, z toho šest fen, takže bylo opravdu z čeho vybírat.

Jsem moc vděčná Dóře, že mě průběžně zásobovala fotkama a dokonce mi poslala i několik videí (které se mi bohužel neotevřely) a fenku nám jak později přiznala:-))) zuby nehty blokovala. K mému velkému šoku nechtěla ani zálohu a fenku mi blokovala jen tak (zřejmě má asi jen dobré zkušenosti).

Lenka, která vlastně všechno "způsobila" a byla se mnou celou dobu v kontaktu a dokonce jsme spolu konzultovaly výběr, byla dokonce tak hodná, že i slíbila, že se mnou pro fenku pojede. Musely jsme nějak společně skloubit čas, aby to vyhovovalo oběma. Nemohly jsme jet v sobotu, protože jsem byla přihlášená do MB na výstavu. Nakonec Lenka za mnou přijela do Boleslavi a po skončení jsme jely domů. Varianta, že by Lenka přijela rovnou k nám by asi neklapla, protože jsme se přestěhovali a na naší nové adrese by nás asi jen těžko hledala. (i když s tou GPS, kdo ví:-))
Kecaly jsme do velmi pozdních hodin a ráno vyrazily. No, nebýt mapy a navigace, nevím, jak bysme to našly. Cestou jsme podél silnice míjely čápy na komíně, ale když jsme viděly ha jednom komíně hned čtyři, musela jsem si je vyfotit.

Díky navigaceï a mapě ke kontrole jsme dojely prakticky k jejich domu. Ale protože jsme obě asi slepé a číslo 29 (jinak výborně viditelné) jsme MY prostě neviděly!, nemohly jsme jejich dům najít. Asi nejlepší byli sousedi, který bydleli ob dva baráky a když jsme jim ukázaly adresu, posílali nás někam úplně jinam. Problém byl navíc ten, že nikdo z těch, koho jsme se ptaly, neumělaï Anglicky a ani mezinárodní "haf haf" nám příliš nepomohlo:-)

Trapné bylo, když jsme volaly, že už je asi půl hodiny hledáme a nemůžeme je nikde najít a oni vyšli ven. Stály jsme prakticky před jejich domem:-))) Bohužel měli psy zavřené, takže jsme je nemohly najít ani podle psů (i když by stačilo jen pořádně číst).

Uvnitř nás uvítala Dóra, její manžel, dvě děti a pět psů + moje Kiss.

Velice se mi líbila Kissinky matka (Borderguard Gina), která byla pěkná nejen v exteriérů, ale taky pěknej cvok v povaze. Začínám mí pocit, že jméno Gina= magor:-)) Nestále nás obíhala a házela po nás balonky. Ještě víc se mí líbila Kiss nevlastní sestra (po Gině)- Borderquard Iris. Tato fena je mimochodem Evropská vítězka mladých 2007. Všichni psi, co tam měli, vypadali výborně a byli to klasický borděří cvoci a aportéři. Evidentně se Kissinka pomamila:-)

Po výborné XXL pizze jsme udělaly nějaký fotky, i když to bylo dost náročný. Když se podařilo psy zastavit, měli jazyk až na vestě a Kissinka něměla čas, neboť buď pracovala na Lenčině pantofli (nesmírně chutná záležitost), nebo zdrhala s balonkem). Musely jsme jí s Lenkou trošku "přeprat, abysme jí taky mohly zděčnit.


Borderguard Kiss for Tender Flash ( Claygar Boot Scootin Boogie x Borderguard Gina)

Moc se mi líbily sklenice se jmény psů jejich perokresbami. Pokusila jsem se je vyfotit, bohužel to není moc vidět:-(

Pak jsme ještě s Dórou nakoupily čabanku, vrátily jsme se pro Kissinku, ještě jsme se osvěžili melounem a pak probíhalo velmi dojemné loučení. Kissince se nejdřív nehodlala za žádnou cenu pustit Dóřiných šatů, ale když se s ní pak loučila, asi cítila, že jde o velmi citlivou chvíli (i nějaká ta slza ukápla), tak se ani nehnula.

No a my jsme se vydaly na cestu. Cesto pěkně zprchlo, ale pak byla nádherná duha

Domu jsme dorazily ve velice pozdních hodinách a chudáka Lenku čekala ještě asi hodina cesty domů. Bohužel nemohla zůstat přes noc, protože musela být ráno doma, takže musela hned odjet.

Kissinka se u nás velice rychle zabydlela a dokonce byla pěkně drzá na Sunny. Je to pěkný ďábel. Neustále někde skáče, leze a šplhá, nebo něco nosí a stále všude všechno prozkoumává. No, nudit se s ní určitě nebudeme.

Moc bych chtěla poděkovat Lence za všechno! LENI, MOC DÍKY!!!!!
Doufám, že sis i tu dlouhou cestu užila stejně jako já (moc jsem se pobavila) a těším se na naše další výlety. Tentokrát bez magora na silnice, bez hořkého, černého kafe a hlavně bez pána za kontejnerem:-))))))))))))))))))